Milý čtenáři, nevím, jestli jsi zvyklý vídat tóny rozložené na jednotlivé harmonické složky pomocí FFT spektrogramu. Pokud to vidíš poprvé, legenda je jednoduchá: osa x znamená čas, držené tóny se zobrazují jako horizontální žluté čáry. Spodní čára je základní harmonická, paralelní čáry nad ní jsou vyšší harmonické složky. Osa y je frekvence (Hz). Čím světlejší barva, tím hlasitější zvuk - žlutá je hlasitá harmonická, červená jsou různé charakteristické šumy píšťaly, fialová znamená ticho.
Na prvním obrázku (klikni pro zvětšení) vidíme chromatickou stupnici, tón po tónu. Jde to záznam kornetu z Litomyšle, přesněji diskant kornetu. Každý tón zní několik sekund, po puštění klávesy je vidět, jak se zvuk ztrácí, až zmizí v pozadí, když utichne i dozvuk.
Vidíme, že harmonické spektrum tónů kornetu z Litomyšle je stejné pro každý tón. Můžeme proto vyloučit, že by některý tón tu a tam měl kvůli nějaké nahodilé chybě intonéra najednou jiné složení než tóny okolo. Můžeme si být jisti, že to, co slyšíme není "nějaká chyba", ale záměr autora, takhle chtěl v Litomyšli kornet vytvořit.
Co vytvořil? Rozeberme si jeden tón (a1) na spektrogramu. Nejjednodušší je srovnat s nějakým "normálním" kornetem, namátkou jsem vybral Cornet z récitu ze St. Pons. (Pro účely srovnání jsem přeladil celý tón na ca. 440 Hz). Vlevo jsou vidět harmonické složky kornetu ze St. Pons (s popisem, která harmonická je která), vpravo je tentýž tón z Litomyšle.
Co vidíme? Složení běžného kornetu je 8', 4', 2 2/3', 2', 1 3/5', tj. oktávy, kvinta a tercie. V podstatě jde o akcentování přirozené řady harmonických tónů, jde o první až pátou harmonickou.
Co vidíme na spektru kornetu z Litomyšle? Zdá se, že třetí píšťala (kvinta) není zastoupena. Harmonická je totiž slabá. Místo toho se autor rozhodl třetí píšťalu ladit jako velkou sextu (v přirozené řadě až 14. svrchní harmonická složka). A to není všechno. Pátou píšťalu se rozhodl ladit nikoli jako tercii, ale jako (čistou) kvartu, jak je zřetelné především o oktávu výše. Jde tedy o 21. harmonickou přirozené řady! V dané stopové délce jde o harmonické, které počítají s 32-stopým základem.
Jestli mě neklame zrak, složení kornetu v Litomyšli je následující:
8', 4', 2 2/7' (sexta), 2', 1 11/21' (kvarta), 1 1/7 (sexta).
To je on, šestiřadý Great Cornet v Litomyšli. Vlastně jako kornet ani nevypadá. Spíš jako nějaká "Farben-Mixtur séparé".
A jak to zní? Běžný kornet třeba takhle (St. Pons_Cornet). Pozor, podle nastavení vašich bedýnek může být zvuk dost hlasitý.
A v Litomyšli Great Cornet zní takto.
[Je zřejmé, že harmonické složení kornetu vylučuje použití rejstříku jako sólového hlasu. V dané stopové délce píšťal působí ony podivné harmonické složky jako cizorodé. Doprovodíme-li kornet akordem, vnímáme tóny kornetu jako poněkud "nedoškálné". Bohužel se kornet v tomto složení nepojí ani s plénem, takže není použitelný ani jako harmonická výplň. Zjevně byl tento kornet zamýšlen jen jako koruna ke čtyřem současně znějícím horizontálním trompetám. Ovšem takový vše ubíjející souzvuk téměř nelze v kostele při dané intonaci trompet použít. Bylo by asi výhodnější mít v Litomyšli běžný kornet, jehož použití by bylo všestrannější.]
Upozornění: nahrávka pochází z r. 2004 (nástroj vznikl v r. 2001). Je možné, že od té doby se v Litomyšli mnohé změnilo, nevím.